Výlety
Chráněné krajinné oblasti (CHKO)
Přirozeně meandrující řeka Morava se mezi Mohelnicí a Olomoucí větví do mnoha ramen a vytváří vnitrozemskou deltu se štěrkovými náplavami, tůněmi a slepými rameny. Voda se tu pravidelně rozlévá do okolních rozsáhlých lužních lesů a přináší do nich život. Domov tu má mnoho vzácných druhů, které ke svému životu potřebují právě takové podmínky. Lužní lesy jsou u nás vzácností, Litovelské Pomoraví proto působí až exoticky. Pestrá směsice jilmů, habrů, lip, topolů a vrb je mnohdy obtížně prostupná a poskytuje v každém ročním období úplně jiný zážitek.
Divoký, nespoutaný i melancholický. Takový je Hrubý Jeseník, naše druhé nejvyšší pohoří. Na vrcholcích hor vládnou horské hole s jesenickou tundrou a ledovcové kary s unikátním množstvím bylin. Na strmých svazích pramení horské bystřiny, které stékají do hlubokých údolí. Ta jsou protkána pestrými podhorskými loukami a vesnicemi se starými jesenickými chalupami.
Vítejte v Poodří. V krajině rybníků, širých luk a lužních lesů, kterou se nespoutaný tok Odry vine v nesčetných meandrech jako had. V krajině, kde se řeka volně rozlévá do okolí, zaplavuje louky i lesy, a spoluutváří tak unikátní mokřadní území – Oderskou nivu. Dnešní Poodří je společným dílem člověka a přírody. Člověk se zde naučil hospodařit a naučil se i respektu k vodnímu živlu. Vznikla tak harmonicky utvářená krajina, kde přirozené vodní toky doplňuje řada náhonů a struh, jež dříve poháněly mlýny a dodnes zásobují vodou rozsáhlé rybniční soustavy.
Moravský kras je krajinou dvou světů. Své bohatství ukazuje nad zemí i ukrývá pod ní. Na povrchu najdete slunné stráně s kvetoucími teplomilnými rostlinami, klidné lesy na svazích údolí a krasových plošinách nebo hluboce zaříznutá údolí a krasové kaňony s chladnomilnými podhorskými druhy. V temnotě podzemí voda po miliony let rozpouští vápence a vytváří labyrinty jeskyní a propastí. Zdejší jeskyně byly úkrytem dávných zvířat i domovem našich předků – svědectví jejich životů ukrývají dodnes.
Krajina nekonečných horských hřebenů, hlubokých údolí, rozlehlých lesů, orchidejových pestrých luk a pastvin se stády ovcí. Kraj dřevěných kostelů, malebných chalup a osobitého folklóru. Území, kde u nás žijí tři velké šelmy – vlk, rys a medvěd. Domov vzácného tetřeva hlušce. To vše jsou Beskydy. Podobnou horskou krajinu u nás nikde jinde nenajdete. Beskydy totiž nezapřou, že patří do Karpat.
Málokterá krajina odráží soužití člověka s přírodou tak výmluvně. Jedinečnost a krásu Bílých Karpat totiž pomáhali od pradávna utvářet lidé. Zdejší květnaté louky se solitérními duby patří k nejpestřejším v Evropě, roste tu na třicet druhů orchidejí a domov tu má bezpočet druhů hmyzu. Na louky navazují dubohabrové háje s liliemi zlatohlavými a za nimi horské bučiny. Okolí vísek zdobí malá políčka a sady se starými odrůdami jabloní, hrušní či slivoní.
V Česku není mnoho míst, která by se mohla pochlubit tak krásnou a rozmanitou přírodou jako Pálava. Leží uprostřed prastaré kulturní krajiny jižní Moravy, která patří k nejdéle osídleným místům u nás. Vedle lidmi utvářené krajiny tu zůstaly zachované cenné části přírody, které jsou domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů.
Říční krajina lužních lesů a luk s mohutnými solitérními duby, protkaná sítí slepých ramen a tůní. Harmonickou a jedinečnou podobu jí vtiskli lidé, kteří zde odpradávna žili a hospodařili. Domov tu má mnoho ohrožených druhů – majestátních dravců, pestrobarevných brouků či pozoruhodných ryb. Právě proto tu byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Soutok.